Absurdní situace ohledně titanové běloby aneb politika místo odbornosti

Tato pravomoc byla Evropské komisi udělena z nepochopitelných důvodů na 5 let, přestože se jedná, jestliže neexistuje stav legislativní nouze, o závažný vstup do demokratických práv.

„A legislative act may delegate to the Commission the power to adopt non-legislative acts of general application to supplement or amend certain non-essential elements of the legislative act."

„Legislativním aktem může být na Komisi přenesena pravomoc přijímat nelegislativní akty s obecnou působností, kterými se doplňují nebo mění některé nepodstatné prvky legislativního aktu.“

Návrh 14. ATP CLP už nebude projednáván ve Výboru REACH, ale bude předán ke kontrole Radě EU a Evropskému parlamentu. Dojde ke změně procedury projednávání návrhu změn nařízení CLP na jednáních kompetentních úřadů CARACAL. O návrhu 14. ATP CLP včetně položky TiO2 se bude jednat na zasedání CARACAL v termínu 17. - 18. 9. 2019.

Před tímto jednáním však plánuje SCHP ČR jednání se zástupci Ministerstva životního prostředí, na kterém zdůrazní nedostatky dosavadního průběhu klasifikace a bezvýhradně podpoří požadavek průmyslu na provedení hodnocení dopadu návrhu klasifikace TiO2 a nutnost vypořádání s argumenty veřejné konzultace k návrhu 14. ATP nařízení CLP, podrobně a jiným způsobem, než pouhým paušálním prohlášením, že informace nepřinesly nic nového.

V současné době probíhá hodnocení TiO2 v rámci CORAP a hodnocení TDMA a SCHP ČR podpoří stanovisko MŽP, že klasifikaci látky musí předcházet její hodnocení.

Bude titanová běloba na seznamu karcinogenů?

Došlo totiž k velmi paradoxní situaci. Francie předložila EU návrh na klasifikaci oxidu titaničitého jakožto prokázaného karcinogenu. Titanová běloba se používá v potravinářství, ve zdravotnictví, energetice, petrochemii, keramickém a sklářském průmyslu nebo při povrchových úpravách a mnohdy nemá žádnou případnou relevantní náhradu. Mnohé rostliny využívají oxid titaničitý jako stavební prvek.

Podle našich informací k tomu došlo tak, že uvedený návrh vzešel na základě studie týkající se emisních plynů dusíku, kdy byla zkoušena jiná inertní látka než saze. V dusíkatých zplodinách byla pětkrát větší koncentrace oxidu dusíku, tzn. kyselina dusičná, než jsou povolené limity. Při zjišťování, jak by se chovala jiná inertní látka než uhlík, byl použit oxid titaničitý. Pokusné krysy pak vykazovaly o cca 15 % zvýšené množství výskytu rakoviny, než ty které dýchaly čistý vzduch.

Problém byl však v tom, že ona studie vůbec neukazovala účinky oxidu titaničitého, nýbrž oxidů dusíku. Plíce krys byly doslova předávkovány lučavkou královskou vzniklou ze zbytkových kyselin, což bylo mylně prezentováno jako negativní účinek oxidu titaničitého. Oxid titaničitý tedy od začátku, po technické stránce, nebezpečný není a ona studie vlastně ukazuje na nebezpečnost dalších látek přítomných v pokusu. Komise pro posuzování rizik však tuto skutečnost nebyla schopna odhalit.

Zvítězí politické rozhodnutí nad odborným hlediskem?

Místo, aby byla studie vrácena k přepracování jako nedostatečná, nebo aby byla celkově odmítnuta jako nerelevantní, došlo k tomu, že byla bez zohlednění cca 500 odborných připomínek z veřejné sféry (což je 40krát více než obvykle) postoupena ECHA a Výboru REACH. Zde byl učiněn pokus hlasovat o oxidu titaničitém jako nebezpečné látce zařazením do širší skupiny nebezpečných látek, o kterých probíhalo hlasování.

Po odhalení a ztroskotání tohoto pokusu bylo rozhodnuto na základě výše zmíněného nařízení Komise (Omnibus Act) o odklonu od regulérní procedury k formě delegovaného aktu. O celé záležitosti tak bude rozhodovat potažmo až Evropský parlament, složený z neodborníků.

Z původně technického jednoduchého banálního případu nerelevantní studie, který měl být vyřešen standardizovanými odbornými mechanismy, se stal politický případ, který má politickým rozhodnutím (avšak s vysoce odborným dopadem) vyřešit Evropská komise. Hrozí zde bohužel precedens vzniku alternativní cesty projednávání odborných technických problémů, kdy může docházet k lobbistickým vlivům různých partikulárních zájmových skupin s nepříznivými důsledky nejen pro ekonomiku.

Uvážíme-li, že nemáme výjimečný stav a přesto propůjčuje chemická legislativa Evropské komisi na pět let absolutní, normálně nelegální práva rozhodovat tyto věci formou dekretů, jako bychom byli ve válce nebo krizovém stavu, musíme dát bývalému presidentu Klausovi za pravdu, když říkal, že máme co do činění s formou vlády, která nevzniká z řádných voleb a o jejíž povaze zatím nemáme tušení.

foto oxidu titaničitého/wikipedie