Snížení spotřeby energie o desítky procent? Na to se musí koncepčně, ukazuje Bochemie

Sídlo  Bochemie a zároveň největší z jejích tří výrobních provozů se nachází v Bohumíně, a kromě jiného sestává také z několika hal postavených na začátku 20. století. Vedení firmy si cení jejich historické hodnoty a patřičně je udržuje, z hlediska efektivity hospodaření s energiemi však původní rozvržení areálu není zrovna optimální. Především je však tamější chemická a strojírenská výroba ze svojí povahy energeticky velmi náročná. Slovy Davida Vodičky, člena představenstva Bochemie, „přestože jsme středně velký podnik, co do spotřeby se řadíme mezi větší provozy.“

Firma proto již zhruba deset let investuje do snižování energetické náročnosti bohumínského provozu, který v současnosti spotřebuje o téměř 30 procent méně energie než v roce 2022. A to některé klíčové prvky celého systému ještě ani nebyly spuštěny, cílovým stavem totiž má být úspora energie odpovídající 60 procentům výchozí spotřeby. „V rámci takového projektu je třeba zamýšlet se nad celkovou koncepcí areálu, z pohledu spotřeby detailně zanalyzovat výrobní i další procesy. Jinými slovy, pro dosažení výrazných úspor nestačí jen vyměnit žárovky,“ upozorňuje Vodička.

Krok za krokem k úsporám

S pomocí společnosti Amper Savings tak Bohumínští prve rozšířili stávající systém měření přítoku a spotřeby energie, shromáždili co nejvíce dat a pečlivě je vyhodnotili. Na jejich základě přijali některá jednodušší, ale chytrá a bez složitého financování dosažitelná opatření. „Okamžitě došlo k ročnímu snížení nákladů o 1,2 milionu korun, částku již očištěnou od nákladů na zavedení změn. Získali jsme tím i schopnost sledovat spotřebu v rámci jednotlivých výrob a náklady tak přesněji rozúčtovat do prodejní ceny našich produktů,“ popisuje Vodička.

Po necelých pěti letech se firma pustila do druhé fáze modernizace. Součástí tohoto projektu je nový zdroj páry v prostoru historické kotelny, kogenerační jednotka (CHP) o výkonu 530 KWe, nové meziobjektové parní a teplovodní rozvody i nový systém centrálního řízení se vzdáleným dispečinkem. Díky těmto opatřením klesla spotřeba elektrické energie o více než čtvrtinu a plynu o bezmála třetinu. V době před energetickou krizí bylo takto dosažené snížení nákladů kalkulováno na 5,3 milionů korun ročně, za cen v roce 2022 ovšem činí 11,5 milionů korun.

Na těchto vavřínech by se již pohodlně usínalo, z pohledu vedení Bochemie však stále jde jen o první kroky v rámci dlouhodobého procesu zefektivňování energetiky. Relativně nedávno se tak firma zapojila do agregačního bloku společnosti Nano Energies, jejímž prostřednictvím může prodávat elektřinu vyrobenou kogenerační jednotkou jako takzvané zálohy pro regulaci výkonové rovnováhy sítě (mFRR a FCR).

Mezitím se v Bohumíně připravuje instalace fotovoltaické elektrárny (FVE) o výkonu 750 kWp v kombinaci s bateriovým úložištěm o kapacitě necelé 3 MWh. Oba dílčí systémy budou vznikat ve dvou etapách do konce tohoto roku s tím, že první panely FVE budou rozmístěny na střechy areálu, a další pak vztyčeny na některých venkovních plochách nevyužitelných pro výrobu. Investice o objemu 45 milionů korun se přitom podle Vodičky zaplatí za pouhé tři až čtyři roky.

Klíčem je ukládání energie

A to především díky uplatnění bateriového úložiště vlastní výroby. „Umožní nám pokrývat špičky ve spotřebě naší vlastní elektřinou a tím o nejméně třetinu snížit kapacitu rezervovanou u dodavatele energie, tomuto konceptu se říká také peak-shaving. Zároveň budeme moci nakupovat elektřinu na spotovém trhu a za fixní cenu, respektive nebudeme nuceni nadvýrobu prodávat za nižší ceny. Neboli budeme nakupovat elektřinu v časech, kdy je nejlevnější, a využívat ji tehdy, kdy je nejdražší a nevyplatí se nakupovat,“ vysvětluje Vodička. Bochemii to přinese zhruba 5,5 milionu korun ročně nehledě na to, že úložiště poslouží také jako záložní zdroj pro důležité stroje a systémy provozu.

V případě Bochemie ale bude mít úložiště i druhé využití, a to k poskytování služeb výkonové rovnováhy. S tím, že firma uvažuje o dalším rozšíření kapacity i výkonu tohoto systému. „V průmyslových provozech tedy mají bateriová úložiště více uplatnění než jen jako záložní zdroj nebo pro ukládání přetoků z fotovoltaiky. Kombinace různých funkcí úložiště pak výrazně přispívá jak k jeho rychlejší návratnosti, tak k celkové efektivitě celého systému a tím k dalším úsporám. A v důsledku k vyšší míře nezávislosti firmy na volatilním trhu s energiemi a tím lepší konkurenceschopnosti našich produktů, z většiny zaměřených zpět na energetiku,“ uzavírá Vodička.

Z jeho pohledu však není snižování energetické náročnosti výroby jen o úsporách, ale integrální součástí odpovědného podnikání. Hospodárnost ve využívání energetických zdrojů pomáhá snižovat náklady napříč ekonomikou, zvyšuje její konkurenceschopnost a představuje klíčové opatření směrem k omezení enviromentálních dopadů průmyslové výroby a podnikání obecně.